ZÁPIS NA VŠ

Zápis... den, kdy se skutečně stáváte tím vysokoškolákem/školačkou, člověkem, který by měl už mít něco v hlavě, člověkem, který by měl symbolizovat tu "elitu" národa... Bohužel je smutnou skutečností, že si tak vůbec nepřipadáte... Z těch sebevědomých maturantů mazáků se opět stávají malé děti, co řeší, do jaké kolonky vyplnit profesora a absolutně si neví rady s normálními a pro dospělého člověka prakticky triviálními úkoly.

Existují dvě varianty zápisu (aspoň, co jsem slyšela od svých kamarádů a znám i z vlastní zkušenosti):

1. NIC NECHÁPU ANEB JSEM ZTRACEN - tento případ je ten horší.... Stává se tak v případě, že Vám ze studijního dohodí nějakou hrozně "milou" paní, která si myslí, že všechno víte a ona tu přece není proto, aby řešila zápisy... Svoje prachy má.
2. PROČ SI PŘIJDU, ŽE JDU DO ŠKOLKY - to je ten druhý typ zápisu... Řekla bych, že pro většinu lidí lepší typ. Zvlášť pro ty, kteří jsou z VŠ tak mimo (jako třeba moje nezodpovědná maličkost). Že oceníte, když se Vám všechno vysvětlí jako "debilovi". Ale v duchu si říkáte: "Jak sakra můžu jít na VŠ, když nedokážu správně vyplnit ani index?"

#truestorybro

NĚKOLIK OBECNÝCH DŮLEŽITÝCH RAD (které ve skutečnosti stejně porušíte):

1. PŘIJĎTE VČAS - prostě asi nejtrapnější, co se Vám může stát je přijít pozdě... Každý ví, že je pro Vás dospělý život něco nového, ale nemusíte o své nezodpovědnosti informovat hned první den... Nechte si to takticky na později... :D
2. VŠECHNO SI RADĚJI 2x PŘEČTĚTE - typicky.... Prostě si přečtěte instrukce, které Vám dají (ať se jedná o cokoli) víckrát... Nechcete pak platit 50 Kč za špatně vyplněný index....
3. ZVYKNĚTE SI NA TO, ŽE JSTE DOSPĚLÍ... Pro mě je to docela šok... Vlastně jste každému jedno, což na střední ne... Nikdo Vás do ničeho nenutí... Záleží jen na Vás, jak si to nastavíte... Což je pro mě docela hrozivé...

Doufám, že si s tohoto krátkého článku odnesete něco užitečného... Já sama ještě nevím, co VŠ život obnáší... Ale snad to zjistím a brzy se aklimatizuji :)